Hledání: Hledat  
14. října 2019 ..:: Blog ::.. Zaregistrovat se   Přihlásit se  
 
  Zápisník
Minimalizovat
 
VIII 29

Written by: Miroslav Zajic
29. 8. 2006

Ačkoli večer bylo úplně jasno, v noci začalo pršet a ráno v 7:30 to vypadalo na trvaly déšť. Alena se probudila se slovy: "co budeme dělat?". "Budeme čekat až přestane pršet" odpověděl jsem.

To byla samozřejmě nesmyslná odpověď. Déšť nekončil a vypadalo to, že už nikdy nepřestane. V 9:00 jsme se rozhodli, že na tůru do hor nejdeme. Jeli jsme teda na prohlídku hradu Orava. Opět jsme museli absolvovat trasu s množstvím uzavírek, ale tentokrát byl menší provoz a tak se jelo docela dobře. U hradu jsme chvíli přemýšleli, zda 140 Sk nám za to stojí, ale nakonec jsem si odskočil na záchod a nechal to na Aleně. Alena, velký odpůrce prohlídek hradů, za mé nepřítomnosti koupila lístky. Prohlídka byla zajímavá, ale na můj vkus příliš dlouhá, s hromadou nezajímavých informací, jako například zvěsti o zrcadle, do kterého, když se nějaká žena podívá, tak nikdy nezestárne, ale nesmí se plodívat do jiného. Diky objemu takovýchto nesmyslů se prohlídka protáhla na hodinu a půl.

Pak jsme si v Oravském podhradí skočili do cukrárny na čokoládu a kafe a protože se docela vyčasilo, rozhodli jsme se, že odjedeme do Zverovky a půjdeme na asi dvouhodinový výlet k partizánské nemocnici.

Cesta měla být poměrně jednoduchá. Od chaty Zverovka stále po žluté, až k partyzánské nemocnici a pak po stejné trase zpět. Cestou byl jakýsi památník SNP, který představovali tri kovové tyče, na kterých asi dříve bylo něco vyřezávaného ze dřeva. Od památníku se stoupalo po lesní cestě, která často přestávala být značena, až se nám na jednom místě podařilo jít jinam. Poměrně brzy jsme to zjistili. Museli jsme se vrátit k jakémusi přístřešku pro turisty, od kterého byla ještě jedna vyšlapaná cesta. Když jsme po ní vyšli na protější stráň, začalo pršet. Naštěstí to bylo asi 10 minut k nemocnici. Nemocnice byl malý srub, u kterého byla studánka. U srubu nebyl jediný nápis, že se jedná o nemocnici, a tak jsme si to museli domyslet. Jednak cesta dál nepokračovala, a pak podle pozice na mapě a popisu v průvodci.

Zpáteční cesta byla docela rychlá. Hlavně nás popoháněl nemalý déšť. Co jsem nemel propocené z cesty nahoru, to mi promoklo cestou dolů, takže jsem byl totálně mokrý.

Cestou do kempu jsme se rozhodli, ze tuto noc ještě budeme spát ve stanu, ale příští noc strávíme v penzionu. Proto jsme se cestou zastavili u jednoho penzionu, ve kterém nám již v pondělí nabízeli od středy volný pokoj. Slibovaný volný pokoj již nebyl, ale byl volný pokoj v Habovce. Dokonce jsme se do něj mohli nastěhovat již ráno v 10:00.

Hned po příjezdu do kempu jsme si sbalili plavky a suché oblečení a vyrazili se vyhřát do Meander parku. Strávili jsme tam opět hodinku a pak jsme zbytek večera strávili v restauraci chaty Oravice. Tam jsme naplánovali cestu na další den - Roháčská plesa.

Tags:

Your name:
Title:
Comment:
Add Comment    Storno