Hledání: Hledat  
23. února 2019 ..:: Blog ::.. Zaregistrovat se   Přihlásit se  
 
  Zápisník
Minimalizovat
 
V 7

Written by: Miroslav Zajic
7. 5. 2007

Netrpělivě jsem ráno vstal a hned kontroloval počasí. Poměrně silný vítr nevěstil nic dobrého. Během snídaně, jsme viděli Freda jít do servisního centra. Naházeli jsme rychle do sebe snídani a vyrazili za ním. Když jsme přišli na molo, tak tam byl jenom Sigurd. Na otázku, jestli není moc silný vítr odpověděl něco v duchu, že je opravdu dnes po ránu trochu větřík, ale máme se řídit pokyny Freda, kterého nám přivolal telefonem. Ten nám ukázal naši loď, poučil jak ji ovládat, používat GPS a echolot. Taky nám ukázal, kde jsou nejlepší body na lov. Pak jsem ještě podepsal nějaký papír, o kterém vím pouze to, že na něm bylo moje jméno a šlo se na To.

Převlékli jsme se, Marcel se nadopoval čtyřmi kinedrily, vzali pruty, návazce a ostatní potřebnosti a vyrazili na loď. Nastartoval jsem loď a nechal jsem běžet motor. Než jsme vše naložili a nachystali, motor chcípl. Znovu jsem ho nastartoval, loď jsme odpoutali a začal jsem couvat od mola, abych se otočil. Najednou ale motor chcípl znovu. Teď už ale nešel nastartovat. Hrůza, první výjezd a hned problém. Pomalu jsem se blížil ke břehu a propadal panice. Najednou motor naskočil.  Katastrofa byla odvrácena a vyjelo se na moře.

Po výjezdu na moře jsme se začali houpat na vlnách, které mi přišli vcelku přijatelné. Směřovali jsme na volné moře k bodům, které nám doporučil Fred. Najednou jsme vjeli do opravdu velkých vln. Loď po nich plula jako surf. Vždy když jsme se blížili k vrcholu vlny, která nás hnala vpřed, získal motor vyšší otáčky a my se chvíli koukali dolů do propasti mezi vlnami. Když nás podjela, tak jsme koukali do nebe. Dostával jsem strach. Naopak Marcel, zfetovaný kinedrily obdivně pozoroval vlny a radostně křičel: "Hele hele, koukej na ní. Ta je, co?". Po chvíli ale i on usoudil, že to není žádná sranda a navrhl návrat do menších vln, které byly za útesy za výjezdem z přístavu. Tam to bylo přijatelné a lovili tam jedni Němci z našeho přístavu. Asi taky nechtěli na velké vlny. Našli jsme si nějaké místo kde zapípali ryby v echolotu a začali jsme. Když jsme dodriftovali poblíž ke břehu, vrátili jsme se a zkusili to znovu. Mrtvo a žádný záběr. Dohodli jsme se tedy, že se vrátíme do přístavu.

Přistání u mola se mi moc nepovedlo. Když jsem dostal příď k molu, chtěl jsem přibrzdit a proto jsem zařadil revers.  Neuvědomil jsem si, že mám motor otočen od mola a hned jsem se začal točil do protisměru. To už byl Pavel na molu a snažil se mě vrátit zpět. Na pomoc mu přispěchal i jeden Němec, který se chystal odjet lovit, ale již bylo pozdě. Otočili jsme loď do protisměru. Aspoň jsem měl jednodušší výjezd odpoledne.

V rorbu jsme si dali polévku a pak jsme šli s Pavlem obejít vesnici. Při tom jsme koukali jaký je stav na moři. Zdálo se, že se vlny trochu uklidňují a začínalo pršet. Když jsme se vrátili do přístaviště, všechny ostatní lodě se vraceli. Šli jsme se podívat, co ulovili. Většina se vracela se skromným úlovkem, jenom jedna loď se dvěma Rakušáky přivezla džber plný ryb. Říkali, že byly na bodu 5, ale že tam byly obrovské vlny a ostatní odtamtud odjížděli pryč. Když jsem viděl, jak ostatní mají málo nachytáno, byl jsem rád, že jsme se vrátili.

Usoudili jsme, že déšť nám nevadí a vlny jsou přijatelné a že tedy vyrazíme. Šlo se na to znovu. Pavel, poučen Rakušáky, prosazoval jet na bod 5. To mě i Marcelovi připadalo na začátek dost náročné a tak jsme začali na bodech blíže k přístavišti. Nikde ale moc ryb nebylo. Přesněji řečeno nikde nic. Po nějaké chvíli jsem měl na udici rybu. Už podle tahu se nejednalo o žádnou velkou rybu, ale už jsem se těšil, že máme večeři. Najednou ale tah ustal a ryba byla pryč. Po nějaké době ale přišel záběr znovu, a tentokrát se mi podařilo vytáhnout menší tresku obecnou.Večeře byla zajištěna. Za nějakou další chvilku jsem ještě vytáhl menšího mníka mořského. Protože se víc nedařilo, vrátili jsme se do přístaviště. Cestou jsme viděli, že Němci, kteří dopoledne lovili kousek od nás vyjíždějí někam na moře. Bylo už docela šero.

Po návratu jsem udělal filety z obou ryb. Pavel to natočil jako instruktážní video jak filetovat. Po dokončení filetování Pavel zkusil získat kůstky z rovnovážného zařízení tresky. Rozpůlil hlavu a vyndal z ní dvě krásně bílé kůstky ve tvaru mušličky. Ukázal je Fredovi, který mu na oplátku přinesl dvě tyto kůstky z větší tresky. Pak Pavla napadlo, podívat se na játra. Tím, že se jednalo o mladou rybu, očekávali jsme játra bez parazitů. Moc parazitů tam opravdu nebylo a těch pár, co se tam našlo, Pavel vyřezal. Bylo hotovo, šlo se na večeři. Pavel uvařil bramborovou kaši a já osmažil obě ryby. Byly báječné. Potom jsme zkusili osmažit játra. Když se smaží ryby, tak mi to voní. O játrech se toto říct nedalo, spíše naopak. Ani jsem neměl chuť je jíst. Výsledek byl ale výborný, játra chutnala skvěle.

Po večeři jsem koukal, že se Němci ještě nevrátili. Já osobně bych se asi takhle pozdě bál (bylo po půlnoci). Úplná tma sice nebyla, ale světla taky moc nebylo. Kolem 1:30 jsem najednou viděl přijíždět loď. Šli jsme se podívat co ulovili. Měli toho hodně (3 přepravky). Zjevně je čekala noční šichta – filetování. Pavel se jich ptal, kde to nachytali, ale nedostal jednoznačnou odpověď. Jeden místo nazýval nějakým jménem, druhý tvrdil, že to byl bod 7. Pavlovi přibyl další bod.

S vidinou skvělých zítřejších úlovků jsme šli spát.

Tags:

Your name:
Title:
Comment:
Add Comment    Storno