Hledání: Hledat  
17. srpna 2019 ..:: Blog ::.. Zaregistrovat se   Přihlásit se  
 
  Zápisník
Minimalizovat
 
XI 23

Written by: Miroslav Zajic
23. 11. 2006

Tu druhou událost již několik let očekávám a snažím se ji nepropást. Bohužel obecný přístup k otevření prvních lahví Beaujolais v naší republice byl zatím poměrně laxní. Každoročně se ale situace zlepšuje a stává se, jako v jiných částech světa, rituálem, který všichni milovníci vína očekávají a slaví tento příchod mladého vína v nadpisu zmíněným výkřikem.

Než popíši letošní vítání tohoto radostného moku, zmíním se o mnou prožité události před dvěma roky. Vzhledem k zažité tradici oslav narozenin Marcela Karbuse se pravidelně účastním koncertu J.A.R. v Lucerně, který se koná pravidelně 17.11. Ten rok to byla středa. Takže den, který předcházel 3. čtvrtku v listopadu, tedy dnu, kdy od půlnoci by mělo být k mání Beaujolais Nouveau. Snad všechny vinárny a restaurace na Václavském Náměstí a v širokém okolí měly vyvěšeny plakáty, kterými lákali hosty k degustaci. Koncert končil o půlnoci. Tedy ideální čas vyrazit na vítání tohoto vína. Asi do 2:00 jsme chodili po centru Prahy a hledali vinárnu nebo bar, kde bude toto nejslavnější mladé víno k mání. Marné hledání. Nakonec jsem to vyřešil návštěvou vinotéky ve čtvrtek v odpoledních hodinách.

Časy se mění a my s nimi. Letos bylo vináren, které nabízely půlnoční ochutnávku Beaujolais Nouveau víc a tak i já se nechal zlákat celostránkovými inzeráty na Beaujolais Mega Párty do vinného baru Grand Cru v ulici Karolíny Světlé. Zde bych asi měl vyprávění ukončit, protože to bylo opravdu „Mega“ a paměť mi „megavynechává“.

Ale přeci. Aspoň popíši, co si pamatuji. Akce začínala ve vinném baru Grand Cru od 19:00. Přijeli jsme s Alenou krátce po této hodině a chvilku čekali na ostatní. Marcela Karbuse a Hanu a Milana Krocovi. Přišli asi 15. minut po nás skoro současně. Po welcome drinku – Chilském Savignonu – jsme zahájili degustaci starších ročníků Beaujolais. Postupně jsme ochutnali různé lahve ročníků 2003 až 2005. Když došli, jelo se znovu dokola. A to byl ten hlavní kámen úrazu. Za těch téměř 5 hodin do půlnoci jsme toho vypili tolik, že při příchodu toho půlnočního radostného okamžiku, už jsem neuměl ten radostný výkřik z titulku vyslovit. Teď bych to asi pořádně taky neuměl, protože Francouština není ani trochu moje silná stránka (prostě ji vůbec neumím), ale o dané půlnoci odvahy k vyslovení bylo plno, ale artikulace žádná.

Aspoň trochu si to první půlnoční nalití pamatuji. Víno jako obvykle nezapřelo svoji lehkost a ovocnost. Ačkoli do půlnoci byl nejlepší ročník 2005, po půlnoci jím byl ročník 2006. Ale je to jako s jinými mladými víny. Jsou prostě jiná než ta stará usedlá a mnohdy těžká vína. Proto se budu zase těšit na nový ročník, na 3. čtvrtek v listopadu 2007 (15.11.2007). Příští rok ale vyrazím na degustaci kolem 22:00, abych si více užil toho mladého a radostného vína.

Tags:

Your name:
Title:
Comment:
Add Comment    Storno